1953

ve třicátém šestém týdnu po svém početí
já přivázaný na pupeční šňůře
podoben víc kuřeti než dítěti
chystal jsem se ke své dlouhé túře

březen byl otec mi jméno vybíral
a na potocích zrovna ledy tály
a na Kuncevské dači zrovna umíral
Josif Vissarionovič Stalin

ztvrdlá zem si rozpínala korzety
v tom březnu roku třiapadesát
ve třicátém šestém týdnu po mém početí
do flóru se halil první revoluční stát

po městech a po vesnicích chodí rozsévač
hrsti zrna nosí
mrtvou vodou všechno živé zalévá
a živou vodou všechno mrtvé kosí

tolikrát už hvězda vzlétla nad betlém
a tolikrát už zavoněla sláma
a tolikrát se člověk vydal za světlem
a tolikrát se na té cestě zklamal

naděje je nejkrásnější prokletí
naděje je jediné co zbývá
ve třicátém šestém roce po svém početí
zpívám tedy jsem jsem tedy zpívám