Hora Říp

viděl jsem hory plné ledu
však zpívat o nich nedovedu
jiskřily dálky nad hlavami
jak bleděmodré drahokamy

jí malá závrať při pohledu
zpívat však o nich nedovedu
když ale vidím na obzoru
uprostřed kraje nízkou horu

na nebi mráček běloskvoucí
přestane srdce chvíli tlouci
oblaka letí v klasech zralých
a koně dupou po maštalích

v panácích jsou už všude snopy
a svatý Jiří zvedá kopii
aby je vrazil ve chřtán dračí
a motýl spěchá po bodláčí

jako krůpěj na prstenu
třpytí se drobná kvítka rmenu
tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat

zpívat i plakat
maminko má
jak je to hezké
u nás doma