Ikarus

a je mi z tebe špatně je mi z tebe ještě hůře
nožík zlomil se mi kdesi v manikúře
obočí si vytrhávám
pinzetou
až budu jako klaun Ferda
kdo bude chtít mi úder dá
a já na dvoře divadla opiju se
s Markétou

svobodný jsem jak Ikarus
z křídel mi kape vosk
a dole bliká Rus
opodál Evropa
a já jsem pánem svého života
je sobota
a dole malé tečky jako lidi
bílí černí žlutí arabi i židi
ti co slepí jsou i ti co vidí
navzájem se nenávidí

je to tak
je to tak
je to tak

ty dny kdy psával jsem ti třicet esemesek denně
jsou už pryč to spíše najdu jehlu v seně
nežli zbytky kuráže
dát se urážet
studená jsi jak kostka polévkové směsi
kterou kdosi kdesi za pár korun kupuje si
a pak pomalinku polyká
u garáže

svobodný jsem jak Ikarus
z křídel mi kape vosk
a dole bliká Rus
opodál Evropa
a já jsem pánem svého života
je sobota

a dole malé tečky jako lidi
bílí černí žlutí arabi i židi
ti co slepí jsou i ti co vidí
navzájem se nenávidí

je to tak
je to tak
je to tak

v kulisách laciného dramatu se těžko zlobit na tátu
že nosil kapsy obrácené ven
a bez rozdílu všem říkal
dobrý den
těžko si mámu kreslit modrým progresem
když noc je výkresem a z dětství si nesem
s Jakubem Arbesem své těžké deprese
na chodbě po plese

je to tak
je to tak
je to tak
je to tak
je to tak
je to tak
je to tak
je to tak