Velká tma

tak dobře bylo v té tmě
v tom tichu okolo mě
růžové moře
příbojem mě hřálo
ťukání srdce nad hlavou mě kolébalo
tak dobře bylo v té tmě
než kdosi zavolal mě
podivný hlas jako když zahouká loď
přišel tvůj čas
pojď

a mně se nechtělo ven
já chtěl jen dosnít svůj sen
v nirváně noci
nikdy nekončící
kdybych to uměl řeknu to co nelze říci

prosím vás nechte mě tu
netoužím po výletu 

ať někde stranou plyne čas a míjí léta
nechte mě tady čekat do skonání světa

vše co je tady a teď
je dům a kolem něj zeď
a za tou zdí
v dálce lehkovážné
navečer planou naše ohně strážné
a jednou vydám se tam
pomalu klidně a sám
z ramenou sundám
to těžké břímě
a velká tma
zase obklopí mě

tak dobře bude v té tmě