Pasážová revolta

nosíme z módy kopretiny
čímž okrádáme stáda
a vůl kdys jméno obětiny
je titul kamaráda
na obou nohách Vietnamku
a jako komfort hlavu
na klopě placku jak psí známku
znak příslušnosti k davu
i naše generace
má svoje prominenty
program je rezignace
a facky argumenty
potlesk je k umlčení
a pískot na pochvalu
a místo přesvědčení
jen pití piva z žalu

pod zadkem stránku Dikobrazu
vzýváme zlaté tele
sedáme v koutcích u obrazů
čekáme Spasitele
civíme lačně na měďáky
my Gottwaldovi vnuci
a nadáváme na měšťáky
my tvoříce revoluci
i naše generace 

má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku k nedůvěře

už nejsme nejsme to co kdysi
už známe ohnout záda
umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda
a vděčni dnešní realitě
líbáme cizí ruce
a jednou zajdem na úbytě
z tý smutný revoluce
i v naší generaci
už máme pamětníky
a vlastní emigraci
a vlastní mučedníky

a s hubou rozmlácenou
dnes zůstali jsme němí
ne nejsme na kolenou
ryjeme držkou v zemi