Černý kocour

v našem domě už pár pátků
pod schody je kamrlík
a tam žije jak na statku
kocour jménem Nevrlík

sedí mlčí frajer děsný
do tmy schovává svůj krk
život pulsuje a běsní
a ten kocour ani mrk

drápy má už mimo provoz
myši dávno nechytá
loví nás na čestné slovo
a na půlku jelita

on a žádat on a prosit
zlatý voči nech si zdát
každý sám mu něco nosí
a je rád že on je rád

rozvalen je na podlaze
jako vejce natvrdlé
ze tmy usmívá se blaze
jde nám drápy po hrdle

zřejmě proto je tak smutný
dům ve kterým bydlíme
koupit lampu bude nutný
kdy se ale složíme