Karolína

tam dole za černým lesem
dvě minuty od Kolína mh mh
bydlí dívka která jmenuje se
Karolína

u domku malého jak miska
roste jí rozmarýna
nádherně na prsty píská
Karolína

ať už z rychlíku nebo z osobáku
to bych si neprominul
nepozdravit z oken toho vlaku
Karolínu

stojí tam v modravé blůze
Venuši mi připomíná
přiznám se že líbí se mi tuze
Karolína

v Praze mají památky dávné
v Hodoníně sudy vína
ale nad za Kolínem vždycky na mě mávne
Karolína 

proč nemám trochu víc času
nebo rovnou dvě hodiny
zblízka chtěl bych pohladit tu krásu
Karolíny mh mh

je to láska jen tak v cuku letu
vteřina či půl vteřina
ale já jsme rád že pořád je tu
Karolína

to by se to lidi žilo zlatě
konec smutků konec splínů
kdyby každý člověk měl podél svý tratě
svou Karolínu
na na na na na na na
Karolínu
na na na na na na na
Karolínu
na na na na na na na
Karolínu