Minulost

jako když k půlnoci na tebe zaklepe nezvaný host
stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost
šaty má tytéž vlasy má tytéž a boty kožené
pomalu za tebou kulhavě pajdá až tě dožene

a řekne tak mě tu máš
tak si mě zvaž
pozvi mě dál
jestli mě znáš
jsem tvoje minulost

v kapse máš kapesník který jsi před léty zavázal na uzel
dávno jsi zapomněl to co jsi koupit měl v samoobsluze
všechno cos po cestě poztrácel zmizelo jak vlaky na trati
ta holka nese to v batohu na zádech ale nevrátí

jen říká tak mě tu máš
tak si mě zvaž
pozvi mě dál
jestli mě znáš
jsem tvoje minulost

stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr
červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr
jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji
průvodčí kteří tě vozili před léty dávno nežijí

tak mě tu máš
tak si mě zvaž 

pozvi mě dál
jestli mě znáš
jsem tvoje minulost

na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les
to co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes
nasládlé fíky i kyselé hrozny máčené do medu
ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu

a říká
tak mě tu máš
tak si mě zvaž
pozvi mě dál
jestli mě znáš
jsem tvoje minulost

rozestel postel a ke zdi si lehni ona se přitulí
dneska tě navštíví všichni ti kteří byli a minuli
každého oslovíš po jménu neboť si vzpomeneš na jména
ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená

řekne jen tak mě tu máš
tak si mě zvaž
pozvals mne dál
tak už mě znáš
jsem tvoje minulost