Utíkal malý chlapec

utíkal malý chlapec
a bál se svého stínu
jak za ním stále ťape
a připomíná vinu
vinu jež nemá jméno
a přesto v hrdle škrtí
oprátkou namydlenou
z rozmaru paní Smrti

utíkal malý chlapec
takové drobné mládě
které se choulí za pec
když schyluje se k zradě

a k zradě schyluje se
i dvakrát třikrát denně
a někdo neunese
tu tíhu na rameně

ten chlapec zřejmě bál se
tak jako já se bojím
že slibům nedostál jsem
a za moc málo stojím
lucerny hrají betla
kartami značenými
ve předu tolik světla
a vzadu samé stíny