Do dne a do roka

byla hluboká noc
venku cizí pes vyl
a já u okna stál a pil
zřel jsem jen jeho stín
měl rozplizlý tvar
a vypadal jak Lomikar

do dne a do roka
za zvuků baroka
se rodí rokoko
do noci hledíme
a vlastně nevíme
zda je to opravdu a nebo jenom tak naoko

do dne a do roka
za zvuků rokoka
se rodí secese
do noci hledíme
všichni tam musíme
ale nechce se

chtěl jsem okřiknout jej
myslím psa v oné tmě
ale neměl jsem slov jimiž to lze
vzal jsem do ruky kolt
jenž v mé komodě byl
a na černý stín jsem namířil

do dne a do roka
za zvuků baroka
se rodí rokoko
do noci hledíme
a vlastně nevíme
zda je to opravdu a nebo jenom tak naoko

do dne a do roka
za zvuků rokoka
se rodí secese
do noci hledíme
všichni tam musíme
ale nechce se

ruka chvěla se mi
neboť z krbu šel mráz
pak se na vteřinu zastavil čas
tmě se zježila srst
já ucítil strach
kdo má na spoušti prst je vrah

do dne a do roka
za zvuků baroka
se rodí rokoko
do noci hledíme
a vlastně nevíme
zda je to opravdu a nebo jenom tak naoko

do dne a do roka
za zvuků rokoka
se rodí secese
do noci hledíme
všichni tam musíme
ale nechce se

výstřel protrhl tmu
jako rybářům síť
jako sudičce řeč a niť
té noci špatně jsem spal
v záři voskových svíc
ráno tam co byl plot nebylo nic

do dne a do roka
za zvuků baroka
se rodí rokoko
do noci hledíme
a vlastně nevíme
zda je to opravdu a nebo jenom tak naoko

do dne a do roka
za zvuků rokoka
se rodí secese
do noci hledíme
všichni tam musíme
ale nechce se