Půlnoční trolejbus

když se cítím tak sám
že už nelze to snést
a když k utrápení
je ten pocit
sedám na trolejbus
a nechám se vést
tou nocí
tou nocí
sedám na trolejbus
nechám se vést
tou nocí
tou nocí

poslední trolejbus
jako záchranný člun
krouží po ulicích
mezi vraky
ty kdo ztroskotali
vytáhne z chladných vln
mě taky
mě taky
ty kdo ztroskotali
vytáhne z chladných vln
mě taky
mě taky

půlnoční korábe
čekám na stanici
otevři dveře své
podej ráhno

tvoji pasažéři
jako námořníci

mě vytáhnou
mě vytáhnou  
tvoji pasažéři
jako námořníci
mě vytáhnou
mě vytáhnou

s nimi prožil jsem už
leckterá trápení
je to nádherné být
mezi svýma
netřeba velkých slov
s nimi i mlčení
je príma
je príma
netřeba velkých slov
s nimi i mlčení
je príma
je príma

půlnoční trolejbus
veze mě dál a dál
město jak ohínek
pohasíná
i cvrček v mé hlavě
můj smutek a žal
usíná
usíná
i cvrček v mé hlavě
můj smutek i žal
usíná
usíná