Hlídač majáku

v září světel topí se scéna
tisíce lidí na mě hledí
a v rohu
ve tmě neosvětlená
židle
kdo na ní sedí je prázdná
už léta

já hlídač majáku
na konci světa
já
poslední vagón
zpožděného vlaku
tu stojím
nade mnou hejna ptáků

je jeden jak druhý
druhý jak třetí
krev není voda
a slova nejsou smetí
a ptáci letí
ze století
do století

hledal jsem v knihách tajná znamení
našel jen mezery mezi písmeny
skrze to ticho a pílu u papíru
snad jednou doberu se
kořene vesmíru trvá
tohle léta

a já hlídač majáku
na konci světa
já
poslední vagón
zpožděného vlaku 

tu stojím
pod peřinou mraků

je jeden jak druhý
druhý jak třetí
krev není voda
a slova nejsou smetí
a mraky letí
ze století
do století

prý je to snadné jen na lusknutí prstů
odkrýt v sobě poslední vrstvu
a nahý vejít do třináctej komnaty
kde sedí
za stolem rohatý a splétá sítě své
dá

a já hlídač majáku
na konci světa
já
poslední vagón
zpožděného vlaku
tu stojím
a broukám pár taktů

je jeden jak druhý
druhý jak třetí
krev není voda
a slova nejsou smetí
a písně letí
ze století
do století
a písně letí