Pro Martinu

včera jsem vyšel
proti proudu času
na břehu pod cypřišem
jsem našel pramínek vlasů

čí asi byl
jak dlouho tady leží
včera jsem pochopil
jak život běží

za okny mrholí
volal jsem Tereze
řekla že ke mně už nevleze

že jsem ji posledně
nalákal na známky následně
dostal jsem strach

já hlupák veliký
všechny ty aršíky
na nichž byl Gagarin
prodal jsem v Pofisu
teď na dně almary
kromě dvou dopisů
mám jenom prach
ach ach
ach ach
ach ach

celou noc hrál jsem na kytaru
všechno co v mládí znal jsem
přišlo vhod i k stáru
copak je tak
těžké pochopit
že se bez lásky
nedá žít

koupil jsem kytaru v bazaru v Těšíně
a zpívám pod okny Martině
písničku o rose
která mi na nose
v té zimě sublimuje
a kapky stékají

jak slzy po líci
po celé ulici 

slyšet je mé volání
kdo mě zachrání
když ani ona mě nemiluje
je je
je je
je je

to mě znervózňuje
je je
je je
proč se neusměje
je je
naděje ještě je
je je
je je

má malá Babeta popleta odešla do světa
zmizela do kelu
fláká se v Bruselu
a já tu si stelu
bez jejich pocelů
sám
v evropskou unii spěchala
modrou petúnii
mi tady nechala
může mi z okolí
pomoci někdo-li
jak je ta písnička dál
mh mh
mh mh
mh mh
pan Suchý prý ji psal
ha ha
ha ha
jako kluk jsem ji znal
ha ha
ha ha
na na na na na na
na na na na na na
na na na na