Prázdniny na medu

za domem strýce Evžena
stál na zahradě včelín
po každé ráno k snídani
hostil nás hrnkem medu

klepala se mi kolena
když ke strýci jsme jeli
bál jsem se včelích bodání
bál jsem se jejich medu

můj o rok starší bratránek
si z mě dělal psinu
pokla mu na zdi visela
a s včelama si tykal

pro něho jsem byl posránek
lezoucí pod peřinu
teta se za mě styděla
a strýc jsi těžko zvykal

prázdniny na medu
prázdniny na medu
první prázdniny na medu
prázdniny na medu

celé ty dlouhé prázdniny
jsem čítal Jesenina
a po očku se ohlížel
kdy něco bodne mě hen

zatímco v kruhu rodiny
se pila medovina
já prožíval své potíže
dětské a dojemné 

né nebyl to strach z bolení
který mě tolik drtil
býval jsem přeci hrdina
když trhali mně mandle

to mi jen Sergej Jesenin
odhalil závoj smrti
byly tam včely z včelína
s medem i se žihadly

prázdniny na medu
první prázdniny na medu
moje prázdniny na medu
prázdniny na medu

ještě dnes cítím na bradě
medovou onu slinu
a proto chodím po špičkách
kolem červivých dětí
kol močerlivých dětí

když sedí v cizí zahradě
a zády ke včelínu
a malá je v nich dušička
jak hledí do zásvětí

prázdniny na medu
naše prázdniny na medu
prázdniny na medu
prázdniny na medu
na nu